Základní škola

Afrika očima cestovatele Jiřího Rosy

Ve čtvrtek 12. ledna k nám do školy zavítal obdivuhodný host, cestovatel, dobrodruh, spisovatel, muzikant, bývalý manažer kapely Laura a její tygři, ale především milovník černého kontinentu, pan Jiří Rosa z Červeného Kostelce.

Pro sedmé ročníky s sebou přivezl přednášku o Africe, konkrétně o Tanzanii, která ho na jeho cestách nejvíce oslovila. Podělil se s námi během promítání o krásy přírody a o pestré zážitky nabyté během pobývání v této zajímavé zemi. Mohli jsme alespoň takto na dálku nahlédnout do africké divočiny mezi zvířata a k domorodcům, především Masajům. Stále bylo co poslouchat. Pobavil nás příběh, kdy si v místní vesnici se svým kamarádem založili hospodářství, a kromě banánů pěstovali i ředkvičky, které nikdo z domorodců nakonec nechtěl, a tak je po několik týdnů pojídali sami. Zajímavý příběh byl i o najatém hlídači jejich pozemku, který nejdříve veškerou úrodu rozdal místním a pak za jejich nepřítomnosti dokonce hospodářství prodal. A zvyk, kdy se jídlo jí pravou rukou, nikdy levou, protože ta je určena na vytírání …, nás dost zaujal. Může se vám tak velmi lehce stát, že se „společensky znemožníte“, pokud tuto zásadu z neznalosti porušíte. Dozvěděli jsme se, že si Masajové v rámci svých tradic propichují ušní lalůčky, že mladí muži prochází obřízkou, že muži kmene Masajů dokáží velmi úspěšně ,, zevlovat“ a že mají více manželek. Ženy pak nosí po svatbě vyholenou hlavu, rády se zdobí, a že rodí již kolem dvanácti, třinácti let. Masajové jsou také známí tím, že pijí čerstvou krev a mléko zvířat. A protože patří mezi nejchytřejší kmeny, velké zastoupení mají ve vládě. Pan Rosa se také spolupodílel na založení školy ve vesnici Mto wa Mbu, kde se děti učí jednotnou řeč svahilštinu a již několik let ji podporuje i díky benefičnímu festivalu Nasajem s Masajem.  Také jsme si mohli na část Afriky ,,sáhnout“, protože s sebou přivezl i různé typické předměty. Líbily se nám sandály vyrobené z pneumatik, které se prý nedají prošlapat, korálkové ozdoby, jejichž korálky pocházely z Jablonce nad Nisou a různé zbraně. Dokonce nám i sám zahrál na djembe.

Jsme moc rádi, že si na nás pan Jiří ,,Georgo“ (tak mu v Africe říkají) Rosa udělal čas a na chvíli nás vtáhl do svého cestovatelského života. Setkání s ním bylo velmi zajímavé, vyprávění poutavé a obohacující. Informací, které jsme získali, by bylo i na několik článků. Pokud byste se chtěli o těchto cestách dozvědět více, jsou součástí knih ,,Tanzanie – v zemi Masajů“ a ,,Tanzanie – Safari njema“, kde dokonce najdete první česko – swahilsko-masajský slovník.

Přeji všem: „Safari njema!“.

Mgr. Petra Pokorná