Základní škola

S koncem školního roku vyjíždějí žáci na školní výlety. I naše třída 6. A si výlet naplánovala. Kam? Do Jinolic, vesničky nacházející se pod Prachovskými skalami, krásného zařízení Eden u Jinolických rybníků. Ubytování jsme měli zajištěno v dřevěných chatkách a cestu jsme zvolili vlakem.

Sešli jsme ráno 20. 5. 2019 na vlakovém nádraží v Týništi nad Orlicí, na zádech jsme měli batohy s výbavou a spacákem na tři dny. Tu těžší a objemnější část jsme mohli odložit do auta Kamila Flégla, který jel s námi jako druhý dozor. Jediné, co se naplánovat nedá, je počasí, které nám nepřálo. Obloha byla zamračená a deštivá, důležitým společníkem se nám stala pláštěnka. Do Jinolic na nádraží jsme dorazili před polednem. Následovala cesta do Edenu, rozdělení chatek, ubytování a seznámení s programem a pravidly. Celý výlet se nesl v duchu týmové práce a soutěže mezi jednotlivými týmy, které mezi sebou soupeřily v různých úkolech během celého výletu.

První úkol byl jasný – vymyslet si jméno a heslo svého týmu a vyrobit si vlastní vlajku. Všechny týmy byly originální a daly si opravdu záležet. Po poledním odpočinku následoval odpolední program. Byli jsme rozděleni do dvojic, které se losovaly. Úkol zněl: po jednotlivých slokách písničky Malá dáma od skupiny Kabát naučit druhého text nazpaměť a ten ho musel odříkat Kamilovi nebo paní učitelce Burešové. Po každé sloce si to dvojice vyměnila. Nejrychlejší dvojice získala body pro svůj tým.

Další soutěž pro týmy následovala a tou byla střelba ze vzduchové pistole, vzduchové pušky a airsoftových zbraní, jež si pro nás připravili Kamil Flégl a Pavel Bureš, manžel paní učitelky. Seznámili jsme s jednotlivými typy zbraní a mohli si je vyzkoušet. Stříleli jsme do terčů a podle počtu zásahů jsme sbírali body pro svůj tým. Zajímavé bylo, že děvčata byla úspěšnější než chlapci, tak nevím, jak by nás chlapci ubránili. Po večeři následovalo večerní koupání pro otužilé. Malí druháci z jiné školy k nám obdivně vzhlíželi i jejich paní učitelky. Užili jsme si to a následovala sprcha v teplé vodě.

Náš den ještě nekončil. Sešli jsme se před chatkami, byly nám zavázány oči, a následoval přesun na místo pod chatkami. Drželi jsme se jeden druhého za ramena a byl to zvláštní pocit jít po tmě a nevědět kam. Uvědomili jsme si, že slepí lidé to mají opravdu v životě těžké. Ale to nebylo všechno. Došlo k rozdělení na dva týmy, chlapci a dívky. Každý tým měl za úkol poslepu najít lano, které bylo položené v trávě, rozmotat ho a složit z něj čtverec. Tým, který úkol splní, získá body. Je to zajímavé, ale děvčata byla opět úspěšnější. Chlapci se mezi sebou neustále překřikovali a nedokázali pracovat jako jeden tým. „Každý z nich chtěl být velitelem, ale velet všichni nemohou.“

Večerní program skončil a následovala večerka. Některé chlapce, kteří nemohli usnout, překvapila noční stezka odvahy. Všichni ji zvládli, i když maskovaného Kamila ve svítící kukle se lekli pořádně.

Druhý den po snídani se vyrazilo do Prachovských skal. Počasí se umoudřilo a sluníčko už na nás vykukovalo. Prošli jsme si velký prohlídkový okruh pískovcového města s rozmanitými vyhlídkami, skalními bloky, stržemi a roklemi. Nechybělo ani polední občerstvení, při kterém jsme si odpočinuli a načerpali síly.

Po návratu ze skal následovalo koupání v rybníce, plážová přehazovaná, stavění písečných hradů a ping pong. Před večeří byla další týmová soutěž, jež spočívala v nejrychlejším ustrojení do sedáků na lezení a správném zabezpečení jejich karabin. Nejdříve byla praktická ukázka a trénink, potom celé družstvo soutěžilo na čas. Po večeři následovala příprava na večerní opékání, museli jsme si připravit dříví a ohniště. Dívky zase měly za úkol připravit Vojtu a Martina na večerní módní přehlídku, chlapci se měli převléct za dívky. Módní přehlídka se povedla, všichni jsme se nasmáli a chlapci sklidili veliký potlesk za svoji odvahu.

Večerní opékání se nám povedlo, oheň se podařilo rozdělat, špekáčky a párky jsme snědli. Jediným mrakem na celém dnu se stala nehoda při hře na schovávanou, kdy se Marek sklouzl na mokré trávě a dřevěné podlážce chatky a rozsekl si koleno. Šití v nemocnici zvládl na jedničku a choval se jako opravdový muž, ani slzu neuronil. Na památku si domů odvezl čtyři stehy. Noc byla klidná, všichni vyčerpáni po náročném dnu usnuli a ani ráno nechtěli vstávat.

Poslední den po snídani následovalo uklízení chatek a balení věcí. Počasí se zkazilo a pršelo, foukal silný vítr. Od návštěvy Hruboskalska jsme museli opustit a náhradním programem byla návštěva Regionálního muzea a galerie v Jičíně, vydali jsme se na cestu s hůlkou Albrechta z Valdštejna, interaktivní prohlídku po stopách historie města Jičín. Zajímavou výstavou, která zde byla ke zhlédnutí, byly „Malé krámky pro panenky“ ze sbírky sběratelky MUDr. Dobromily Filové, jež v současné době vlastní 1 000 různorodých panenek. Viděli jsme miniatury pekařství, nemocnice, galanterie…

Po návštěvě muzea už nás čekala cesta domů vlakem. Na nádraží na nás čekali naši rodiče. Závěrečné vyhodnocení týmové soutěže proběhlo ve škole. Všechny týmy obdržely diplom, „fidorkovou medaili“ a bonbóny. Nebylo důležité vyhrát, ale naučit se, že tým dokáže vždy více než jednotlivec.

Děkujeme panu Kamilu Fléglovi a panu Pavlu Burešovi za jejich účast na našem školním výletě.

 Mgr. Edita Burešová a žáci 6. A