Také vám doma pravidelně mizí ponožky? Nevíte, kam se vám pořád ztrácejí? Máte sbírku lichých ponožek, které nemají svůj protějšek? Kdo za to může? Že by pračka nebo sušička je pojídala?
My odpověď známe a rádi vám jí sdělíme. Během prosince jsme se v hodinách literatury seznámili s knihou Pavla Šruta Lichožrouti, který nám otevřel oči a zavedl nás do světa ponožkových bytostí, které mohou za ztrátu našich ponožek. Tajemství lichožroutů bylo prozrazeno. Poznali jsme malého Hihlíka, který žije se svým dědečkem u pana Vavřince. Jeho rodiče jeli zachraňovat lichožrouty do Afriky, protože tam lidé chodí bosi a tamní lichožrouti trpí hladem. Seznámili jsme se s Hihlíkovými bratranci Ramsesem a Tulamorem. V knížce nechybějí ani tzv. „záporáci“, které zde zastupuje Kudla Dederon se svou partou.
A jak lichožrouti vypadají? Výtvarnice Galina Miklínová jim dala podobu ve svých ilustracích, které nás doprovázejí celým příběhem knížky. Pavel Šrut i Galina Miklínová získali za knihu cenu „Kniha desetiletí pro děti a mládež“. Pavel Šrut ještě dostal také ocenění Magnesia Litera.
Nám se příběh lichožroutů moc líbil. V hodině výtvarné výchovy jsme si každý nakreslili svého vysněného lichožrouta podle svých představ. Se svým portrétem lichožrouta jsme pracovali v hodinách slohu a každý z nás se snažil, co nejlépe popsat svého hrdinu. Nakonec vznikla slohová práce na téma „Můj lichožrout“. Všechny práce byly výjimečné, protože každý z nás zanechal kousek sebe ve svém malém lichožroutovi.
Doufáme, že se vám naše práce budou líbit. A nezoufejte, i lichožrouti musí jíst!
Mgr. Edita Burešová a žáci 7. A