Dne 31. 5. 2019 se vydali žáci sedmých ročníků do Kutné Hory bývalého královského města, jehož historie je spjata s dolováním stříbra a ražbou mincí. Kutná Hora je považována za pokladnici a klenot naší země. Může se pochlubit řadou různých architektonických slohů a nechybí ani unikátní stavby z různých historických období. Historické jádro Kutné Hory, chrám sv. Barbory a katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci byly zapsány na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO v roce 1995.
Naše exkurze začala návštěvou Českého muzea stříbra na Hrádku, kde nás čekaly dva prohlídkové okruhy. I. okruh „Město stříbra“ nás seznámil nejen s historií Kutné Hory, nýbrž i zasvětil do života podnikatelské „stříbrné šlechty“. Nechyběl zde ani sál, nazvaný pokladnice, v němž jsme si mohli prohlédnout české mince ražené v Kutné Hoře. Nechyběl ani slavný stříbrný groš českého krále Václava II. z rodu Přemyslovců.
Všichni jsme s napětím očekávali, co nás čeká v II. okruhu „Cesta stříbra“. Nejdříve jsme se dozvěděli velmi zajímavé informace ze života středověkých horníků, o vzniku dolů, o jejich pracovním nářadím. Prohlédli jsme si původní velký těžní stroj na koňský pohon tzv. trejv. Poté následovala nejzajímavější část tohoto okruhu. Měli jsme si na vlastní kůži vyzkoušet, jak to vypadá v opravdovém středověkém dole. Oblékli jsme se do hornických halen s kápí tzv. perkytlí, nasadili jsme si helmy se svítilnami a vydali se směrem k dolu, cesta vede po ulici, a proto jsme u okolních turistů vzbudili pobavení a zájem. Sestoupili jsme do podzemí a postupně pomalu zdolávali asi 250 metrů původního středověkého dolu Oslík, některá místa byla opravdu velmi úzká a výška některých míst dosahovala pouze 120 cm. Ti menšího vzrůstu zde byli ve velké výhodě, všichni jsme ocenili helmy na hlavách, protože nikdo z nás se neubránil nárazu do stropu. Paní průvodkyně pro nás připravila překvapení a zažili jsme opravdovou tmu, když všechny svítilny byly vypnuté. Díky tomu jsme si uvědomili, že zhasnutí kahánku mohlo být pro horníky osudné. Život středověkých horníku obnášel velké nebezpečí, které podstupovali každý den, ale právem byli na svou práci hrdi a patřili k váženým občanům Kutné Hory.
Dalším skvostem Kutné Hory je chrám sv. Barbory, který jsme také navštívili, seznámili jsme s jeho historií a nádhernou gotickou výzdobou. Posledním místem naší návštěvy se stala podzemní kaple hřbitovního kostela Všech svatých – Kostnice Sedlec, která má velmi zajímavou historii. Stavební mistr František Rint z České Skalice provedl v roce 1870 mimořádně nápaditě výzdobu podzemní kaple pomocí kostí a lebek. Ty, které použil k výzdobě, dezinfikoval a vybělil chlorovým vápnem. Doplnil výzdobu Schwarzenberským erbem a do výzdoby zakomponoval i své jméno. Proto bývá považován za původního autora tohoto výjimečného uspořádání lidských ostatků.
Kutná Hora je město, z něhož na vás dýchá jeho dlouhá historie. Jeden den na poznání této krásy nestačí, byla to pouze ochutnávka, na kterou snad naši žáci nezapomenou a někdy se vrátí do Kutné Hory zpět.
Mgr. Edita Burešová