I v tomto školním roce pokračujeme ve třídě v pozorování žížal a rozkladu bioodpadu. Je to jedna z aktivit v rámci ekologické výchovy na naší škole. Během hlavních prázdnin jsem měl vermikompostér doma na balkoně, protože žížaly potřebují vlhkou až mokrou půdu. Děti nosí dál z domova zbytky z oškrábaných brambor, z mrkve, oloupaná jablka, sáčky od čaje, zbytky kávy, skořápky vajec, ohryzky apod. Žížalím čajem, což je tmavá kapalina zachycená v nejnižším patře zařízení, hnojíme květiny v přízemí I. stupně. To, že je humus opravdu kvalitní, nás přesvědčily vyrostlé stonky brambor ze zbytků šlupek, které dorostly až k víku. Při pozorování živočichů sledujeme nejen jejich velikost, ale i množství a reakci na světlo. Stačí odklopit víko a hrábnout lopatkou do půdy a hned se to hýbe malými růžovými ocásky. O tom, že se u nás mají žížaly dobře, svědčí velké množství malých jedinců.
Mgr. Jan Skalický, třídní učitel